Vážně i nevážně

Jak jsem našel TU pravou

27. 2. 2017 12:10
Rubrika: Nezařazené | Štítky: manželství , samota , modlitba

Jak jsem našel tu pravou

Rád bych se s vámi podělil o tom, jak jsem našel ženu, kterou jsem si nakonec vzal.

Když se podívám zpět o několik let v mém životě, uvědomuji si, že tam, kde jsem teď, je obrovská Boží milost. Bez Boha by to opravdu nebylo možné. Ani by pro mne nebylo možné mít takovou ženu, jakou mám.
Hodně let jsem byl sám a hledal jsem. Sice jsem to s tím hledáním moc nepřeháněl, ale přeci jenom,
samota mě někdy docela trápila. Však to znáte. Člověk stárne a pořád nic. Kdybych měl napsat příběh, jak to vše bylo, bylo by to pravdu hodně dlouhé. Ale bylo a je to neuvěřitelně úžasné.
To, jak Bůh zasahuje do mého života. S Láskou, moudrostí a úctou k našemu rozhodnutí.
Když to hodně, ale opravdu hodně zkrátím, tak to bylo asi takhle.
Po zajímavém nátlaku mé kamarádky psycholožky jsem se tedy rozhodl, že se zkusím modlit
půl roku litanie k Duchu Svatému. Ze samoty jsem už trpěl lehkou depresí. Takový muž je asi pro ženy
opravdu nezajímavý. U modlitby je zaslíbení, co vše nám Bůh dá, když se litanie vydržíme modlit.
Zajímavé bylo, že po pár týdnech modliteb jsem se už těšil, až přijdu domů z práce a zakleknu k modlitbě. Bůh si mě přitahoval ke svému srdci. Modlil jsem se 3x týdně. Někdy jsem se už těšil den předem. Po té, co jsem se domodlil litanie, což uplynulo půl roku, jsem se díky Boží milosti dostal
na vyprodané exercicie s P. Jamesem Manjackalem do Koclířova a tam mě Ježíš uzdravil ze smutku od samoty. Pak mě Nejsvětější Trojice učila lásce k Bohu a přizvali si k tomu i Pannu Marii. Byly to velice
intenzívní hodiny a kurzy. V té době jsem po letech znovu otevřel otázku, kde vlastně chci v životě být. Bůh mi nabízel asi i řeholní povolání. Ale stejně jsem tak nějak vnímal, že chci žít v manželství
a chtěl bych i nějaké ty děti, když Bůh dá a požehná.
Bůh mě intenzívně připravoval i pro moji budoucí manželku. Kdyby mě nepřipravil přímo pro ni, nikdy bychom nemohli být spolu.
Manželka měla být moje kamarádka, ale neznali jsme se dlouho. Asi jen rok. Věděli jsme o sobě asi 2 roky.
Původně jsme se ani nechtěli. Měli jsme jiné představy a navíc víme, že by bylo nelehké spolu žít i kvůli temperamentu. Manželka je spíš extrovert a já jsem introvert. No, ale i to ve mně Bůh dost poléčil
a někdy i mluvím, když je o čem :-)
Jednu zimu kamarádka onemocněla a v té době jsme si už sem tam psali SMS. Napsala mě, že by potřebovala odvézt k bankomatu, aby si mohla vybrat nějaké peníze na jídlo. Před tím jsem Lence
párkrát opravoval notebook. Pomáhám rád a docela mě to těšilo. Nezávazná výpomoc.
Za pár týdnů jsem onemocněl i já a skončil jsem na neschopence. To už mě to k Lence táhlo nějak víc
a něco vznikalo. Nakonec to skončilo tím, že jsem z domu přivezl monitor k počítači a dívali jsme se spolu na filmy z notebooku. Lence jsem pomáhal a staral se o ni.
V době chození jsme spolu vařili a děsně mě to bavilo. Nádherné bylo i to, že jsme se spolu modlili
modlitbu Dvou Srdcí Lásky. Jsem laicky zasvěcený do tohoto společenství. To bylo také rozhodnutí z lásky k Bohu.
Chodili jsme spolu rok a něco a pak jsme se vzali.
Co můžu napsat závěrem? Modlete se za své partnery a partnerky. Bůh vás vyslyší.
Vím, slyšíte to často, ale ono to opravdu funguje. Veliká pravda je i v citátu:

„Nejdříve hledejte Boží království a ostatní Vám bude přidáno.“

A vězte, že život s Duchem Svatým je opravdu šrumec ! Duch Svatý je bouře, vítr i láska.
Žádná stojatá voda. Ale je i hluboký pokoj a důvěra.
Naše životy jsou krátké, začněte ještě dnes!

Váš Pavel+

Sdílet

Komentáře

Lucie_J Mám radost, a díky za článek ☺

JanSlavekSlavotínek Ať se daří Pájo. :) Díky za krásné svědectví.

V123 super asi to taky zkusím.Už teď vím o někom kdo by mohl potřebovat mou pomoc.Snad nás Bůh spojí.

Pro přidání komentáře se musíš přihlásit nebo registrovat na signály.cz.

Autor blogu Grafická šablona signály.cz